Chtěli jsme se trochu projít po Montrealu. Z letiště cesta trvala hodinu a půl, většinou nacpaným autobusem, navíc jsme táhli krosny, protože úschovna zavazadel na letišti byla opravdu šíleně drahá. Krosny jsme nakonec nechali na autobusáku v Montrealu, odkud jsme před dvěma měsíci odjížděli do Toronta.
Do Montrealu jsme přiletěli celkem hladoví, protože jsme v letadle dostali jen maličkou sušenku, proti které je naše tatranka obr. To poznamenalo naše první chvíle v Montrealu, celkem dlouho jsme nemohli najít nic rozumného, kde by se dalo koupit jídlo. Památky nám v tu chvíli byli celkem ukradené, nakonec jsme sedli na autobus a sjeli jsme do obchodního centra, kde měli nějaká rychlá občerstvení. Pak jsme zkusili památky znovu, už vypadaly o něco lépe ;-), ale asi jsme z Prahy a z hor moc zhýčkaní nebo jsme jen nenašli tu správnou část města... Historické centrum nás moc nenadchlo, řeka svatého Vavřince byla celkem fajn. "Horu" (nebo spíš kopec) Mont Royal, podle které získalo město své jméno, jsme nestihli, protože jsme se museli kodrcat zpátky na letiště. Cestou jsme narazili na ochutnávku japonského sushi, nebylo to špatné.
Čekání na autobus bylo celkem úmorné, bylo horko a navíc jsme pobíhali s krosnama sem tam, protože autobus staví ve špičce na jiné zastávce než mimo špičku, a to na zastávce celkem vzálené. Když jsme konečně našli tu správnou, pořád okolo nás jezdily prázdné autobusy, každé číslo třikrát, a nikdo od nich nenastupoval, všichni se chtěli mačkat s námi v buse na letiště...
Bylo krásné, když jsme se odavili, poslali krosny do letadla a zašli jsme si nakonec na kafe a javorové koblihy k Timovi. Moc jsme si na nich pochutnali, budou mi vážně v Čechách chybět. Alespoň jsme si s sebou koupili plechovku kafe, kterou nám pak na všech letištních kontrolách důkladně překontrolovali...
Let byl krásný, zase nám nosili spoustu lahůdek a nejkrásnější byl pohled z letadla na západ slunce nad Kanadou...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat