Míra s Evžou jeli na ledovec, kde jsme byli včera my. Já jsem měla volno, ale Kapy ne, takže jsem šla dopoledne pracovat do Primrose, tentokrát jako hosteska. Mým úkolem bylo vítat hosty, zjistit jejich jméno a číslo pokoje a usadit je ke stolu. No, člověk se u toho opravdu nepředřel ;-). Skončila jsem v 11, tak jsem vyrazila do města. Zašla jsem do budovy Canada place, kde je každý den ve dvě prohlídka zahrad s výkladem zdarma. Byla jsem jediná zájemkyně, takže jsem měla soukromou prohlídku. Slečna mi vyprávěla o vzniku národního parku, a jak se nám zdálo, že v Kanadě je myšlenka národního parku tak trošku naruby, protože nám tady přišlo, že o ochranu přírod jde až ve druhé řadě, že hlavním cílem je nalákat turisty a vytahat z nich co nejvíc peněz, tak mi to slečna průvodkyně v podstatě potvrdila. Jak vlastně vznikl tento nejstarší kanadský národní park? Poté, co byly v oblasti objeveny termální prameny, rozhodl se tehdejší kanadský premiér John A. Macdonald ukončit spory o právo na komerční využití oblasti tím, že oblast pramenů v roce 1885 vyhlásil za malou chráněnou rezervaci, která se později rozšířila do dnešní rozlohy parku. Slečna průvodkyně mi četla úryvek ze starého inzerátu na NP Banff, který láká turisty na pohodlné objevování přírody se vším pohodlím civilizace a na lov divé zvěře.V NP Banff je zakázáno nechat u sebe na zahradě někoho stanovat, přes noc se smí parkovat pouze na placených parkovištích, platit se musí
dokonce i za přespání v lese. Někdo nám říkal, že BANFF je vlastně zkratka: Be Avare, Nothing For Free (Pozor, tady nic není zadarmo). Toto heslo se naštěstí netýká místních a za ty nás naštěstí považují.
Odpoledne jsem si byla v bance zařídit účet u kanadské banky CIBC, aby nám měli kam posílat penízky a potom jsme šli s Kapym na lodičky. Půjčili jsme si kánoi na 2 hodiny a jeli jsme po říčce proti proudu na jezera. Bylo by to hezké, akorát vody pořád ubývalo, v jednom místě se zasekla nějaké Číňanka na kajaku a asi 5 minut pádlovala na suchu než ji napadlo se pádlem odstrčit ode dna ;-). Když jsme dojeli na jezero, byla jsem napřed trochu zklamaná, protože to vypadalo jako zatopená louka, ale časem jsme našli i místo, kde byla trochu hloubka a nádherný výhled, tak se nám tam nakonec moc líbilo. 
Vrátili jsme se po proudu a protože jsme měli ještě trochu času, odbočili jsme na hlavní proud řeky a pluli ještě kousek proti proudu, tam už nebyla o vodu nouze.
Žádné komentáře:
Okomentovat