Pátek 28. 9. 2012 – Naposledy na Aljašce

Ráno byla hora nad jezerem pečlivě schovaná v šedých mracích. Kdybychom ji včera neviděli, ani by nás nenapadlo, že tam nějaká je. Jeli jsme se podívat do městečka Stewart a hned za ním jsme naposledy překročili hranici s Aljaškou, abychom se podívali do městečka Hyder.

Městečko je hned za hranicí a není silnicí spojené s žádným dalším městem na Aljašce. Při přechodu z Kanady do USA ani nebyla hraniční kontrola. Tohoto výletu jsme později trošku litovali. Hyder bylo zapadlé městečko, informační centrum ani mapa nikde. Na konci města silnice kamsi pokračovala, ale žádné označení tam nebylo. Poblíž ale zastavilo jiné auto vracející se právě po této silnici. Vylezl turista s foťákem a Danča se ho šla zeptat, co a jak. Turista byl Němec z Kolína nad Rýnem a byl evidentně rád, že si má s kým povídat. je to učitel na důchodu a už po několikáté v létě půl roku jezdí sám po Kanadě a Aljašce, kde fotí divoká zvířata. Obrázky pak prodává. Dozvěděli jsme se, že kousek odsud je známá plošina, kam turisté chodí pozorovat medvědy při lovu lososů v řece. Jelikož ale momentálně lososi natáhnou, nejsou tam ani medvědi ani rangeři. Výhled na zátoku nebyl špatný. O něco dále po silnici se prý dojede na překrásný ledovec. Vydali jsme se tedy na cestu. Cesta byla špatná, samá díra, nelíbila se nám ani Chroustíkovi a ledovec stále nikde. Proti nám jezdila spousta kamionů, v okolí totiž nedávno znovu otevřeli těžbu zlata. Když jsme začali být netrpěliví, prohrabala Danča kupu letáků, aby se dozvěděla, že ledovec je vzdálen 30 mil, tedy asi 45 km po této strašné cestě. Raději jsme to otočili.

V Hyder jsme se podívali jen do jednoho obchůdku a přes cestu nám přeběhl černý medvěd, jinak jsme tam nic zajímavého neviděli. Při cestě do Kanady už nás na hranicích kontrolovali a to velice důkladně, strávili jsme tam téměř dvě hodiny. Napřed jsme si museli vystoupit z auta a celníci nám ho asi čtvrt hodiny důkladně prohledávali. Bylo jim úplně jedno, že mrzneme venku v tričku. Jelikož v batohu v deskách objevili Danči životopis, málem nás přesvědčili, že v Kanadě celou dobu nelegálně pracujeme. Pak se vyptali na všechno, co mohli: kde jsme v Praze pracovali, kde máme nábytek zatímco jsme na cestách, kdo přesně bydlí na chalupě v Třebomyslicích, kolik nás stálo auto, proč ho máme pojištěné zrovna na půl roku, jak je mají rodičové... Dokonce chtěla vědět, jaké má Kapy heslo na e-mail, aby si mohla ověřit, na kdy máme zpáteční letenku. Kapy jí heslo dal, bylo mu totiž jasné, že z českých e-mailů stejně nic nepochopí, pokud vůbec přijde na to, z jaké stránky se na e-mail na českém seznamu leze. Měl pravdu, po chvíli se vrátila s tím, že nám tedy všechno věří, ač letenku neviděla. Nakonec nás do Kanady tedy pustili a nemuseli jsme zbytek života strávit v zapadlém Hyder. Do pasu jsme dostali nějaký nečitelný cár papíru, který máme odevzdat při odletu. Mysleli jsme si, že se na hranicích mimo sezónu musí extrémně nudit. Když jsme ale o den později náhodou potkali na cestách našeho známého německého turistu z Kolína, řekl nám, že ho také kontrolovali hrozně dlouho a že zjistil, že mladá celnice je tam teprve dva týdny, tak to bere extrémně pečlivě. Asi si chce na pár mimosezónních turistech vyzkoušet všechny procedury. Zatýkání si naštěstí nechala na nějaké příští zbloudilce. Otrávení ze zdlouhavé kontroly jsme pokračovali dále. Ve městě jsme se zkoušeli dostat na internet, ale byl extrémně pomalý a neustále vypadával.

Krásnou cestou mezi horami jsme se vrátili zpět na silnici č. 37 a pokračovali směrem na jih. V městečku Kitwancool jsme se pokochali krásnými indiánskými totemy z cedrového dřeva. Zakempili jsme o kousek dále ve městě Kitwanga, kde byl v parku kemp zdarma. Moc se nám tam líbilo, měli tam místa na stan, obědvátka, ohniště, dokonce dřevo zdarma.

Dlouho do noci jsme seděli u ohně, pekli brambory a povídali. Moc se nám líbí, jak v Britské Kolumbii podporují turismus a kempování, mají zde nepřeberné množství odpočívadel, rekreačních oblastí a kempů zdarma. Kdyby se sem někdo chystal, jejich seznam je na stránce http://apps.gov.bc.ca/pub/recst/ .