Sobota 29. 9. 2012 – Indiánská vesnice

Po snídani v kempu jsme se šli podívat na místo spojené s historií městečka, Battle Hill. Je to poměrně malý kopec nad řekou, kde dříve měl nedobytné opevnění místní indiánský kmen. Jeden z jeho vůdců byl velice silný a často napadal okolní kmeny. Ti se mu chtěli pomstít, ale do města se přes opevnění nedostali.

Indiánské kmeny spolu často bojovali. Buď šlo právě o loupežná přepadení, a nebo si vyhlásili válku, která ovšem probíhala fikaně: aby se všichni navzájem nepobili, vybrali za každou stranu jednoho nejlepšího bojovníka a tito dva šampióni se utkali v souboji. Ten, který vyhrál souboj, vyhrál tím zároveň svému kmenu válku. U města Kitwanga měly být podle našich letáků ještě další totemy, ty jsme ovšem neobjevili. Napojili jsme se na silnici č. 16 zvanou Yelowhead Highway, po které jedeme na východ do města Prince George.

Tato silnice už vede o něco civilizovanější a osídlenější krajinou. Projížděli jsme různými pěknými městečky, občas jsme v nich zastavili. V městě New Hazelton měli dokonce otevřené informační centrum, tak jsme si nabrali pěkné mapičky a podrobné mnohastránkové letáky na zbytek naší cesty po provincii. Sice s sebou máme několik turistických průvodců, ale tato oblast v nich není zpracovaná. Před íčkem měli tři velké sochy profesí, které formovaly tento region: Objevitel, zlatokop a dřevorubec. V blízkém původním městě Old Hazelton se nám velice líbily různobarevné historické domky, starý kolesový parník a především indiánský skanzen Ksan Historical Village. Dřevěné dlouhé domy byly pomalované indiánskými motivy a před nimi stály totemy. Vstup do muzea byl zdarma, kromě toho je možné jít na placenou prohlídku s průvodcem. Velice pěkný byl také obchůdek se suvenýry, zaujaly nás předměty pletené z cedrové kůry a relativně decentní kravaty s indiánskými motivy. Hezké byly také voňavé dřevěné krabičky, ptali jsme se prodavačky, z jakého dřeva jsou. „Asi bříza nebo cedr, myslím, že nejspíš bříza“, odpověděla nám. Kapy si o jejích odborných kvalitách pomyslel své, byl si jistý, že se jedná o jehličnan. Spíš to vypadala, že paní zná jen tyto dva stromy.

Cestou z Ksan jsme se stavili na obědvátku s nádherným výhledem na kaňon řeky Skeena River. Přes řeku také vede pěkný kovový most. Uvařili jsme si čínskou nudlovou polévku s tuňákem, moc jsme si pochutnali, ale Kapy měl stále chuť na pořádný kus masa. Ten přišel o něco později ve městečku Smithers, kde jsme objevili supermarket Safeway a zašli si do koutku s teplým jídlem na kuře s brambory a těstoviny se sýrem. Jak tak obědváme, někdo nás nadšeně zdraví. A hele, náš známý z Kolína nad Rýnem! Přisedl si, aby si s námi popovídal. Vyprávěl, že i on prošel důkladnou kontrolou na celnici v Hyder. Říkal, že v Kanadě fotí obrázky zvířat a pak je prodává. Také nás chtěl vzít na výlet na focení medvědů, ale to jsme zamítli. Ve městě jsme po dlouhé době jsme také potkali obchod Canadian Tire, tak jsme koupili Chrousíkovi olej a nám hezký kalendář. Večer jsme zastavili v kempu ve městě Burns Lake. Moc se nám nelíbil, byl blízko u silnice, trochu špinavý, ale zdarma. Danča šla shánět pitnou vodu, dostala ji v jednom baru. Barman byl velice milý a říkal, že se chce jednoho dne podívat do Prahy. Rád by totiž navštívil všechny země, které jsou dobré v hokeji. Večer jsme si začli do fitka. Kousek od kempu totiž byl velký park s dětským hřištěm a vedle stroje jako z posilovny, jen pod širým nebem a zadarmo. Tak rodiče asi pošlou děti na houpačky a sami si jdou zacvičit. Pokud mají v rodině také teenagery, mohou je poslat vedle do skateparku.