Čtvrtek 16. 8. 2012 – Vodopády

Ráno jsme posnídali zbytek večeře, sbalili stan a šli se podívat na vodopády v okolí.

Kromě malého vodopádku Shire Falls naproti našemu tábořišti byly v nejbližším okolí ještě dva další: kousíček po proudu hrozivě vysoký, monumentální Brooks Falls a kousek proti proudu Monkman Falls, které dělily vodu do třech proudů a skála mezi nimi byla popraskaná do pravidelných kvádrů, takže to vypadalo jako kdyby si vodopády někdo postavil z obřího lega.

Cestou byly ještě další dvě odbočky k vodopádům, ale byli jsme líní jít dolů do údolí a pak se drápat zpět na naší cestu, která vedla docela vysoko. Cesta zpět utíkala pěkně, sluníčko svítilo, bylo ještě větší horko než včera, ale les příjemně stínil a chladil. Za celou cestu jsme potkali jen dvě správkyně parku s lopatou, včera vůbec nikoho. Tentokrát jsme raději pravidelné přestávky nezanedbávali. Při jedné pauze jsme si ke skořicovému tousťáku natrhali obří borůvky, dobrůtka. Jenom nožičky postupně začínaly protestovat, hlavně ty Danči se odmítaly zvedat a překračovat všudypřítomné kořeny, takže každou chvíli o nějaký zakopla. Po návratu si Danča rozložila karimatku na stole a nějakou dobu se odmítala pohnout. Ještě jsme se donutili ponořit do studené řeky a na večer jsme si rozdělali oheň, do kterého jsme dlouze koukali. Jen nám chyběl někdo s kytarou, takže voláme všechny kytaristy, aby se k nám přijeli připojit ;-) Kapy na ohni zkoušel smažit luncheonmeat z hranaté krabičky na klíček a vzpomínal na své mládí, kdy se v Čechách tato konzerva ještě dala jíst.