Čtvrtek 23. 8. 2012 – Whitehorse

Od rána pršelo, takže už druhý den za sebou balíme stan za deště. Už dost smrdí, potřeboval by pořádně proschnout. Cestou se postupně začínalo vyjasňovat, občas jsme zahlédli proužek modré oblohy.

Stavili jsme se na „vodopádech“, ale byla to jen maličká kaskáda na potoce. Ve městečku Teslin jsme nasbírali hned 2 razítka do „Yukonského pasu“, v muzeu prvního místního taxikáře George Johnstona a v centru indiánské kultury. Dobré je, že razítko dostaneme, i když si nezaplatíme vstup do expozic. V centru indiánské kultury jsme viděli inzerát na práci – na vydělávání jeleních kůží.

Bohužel jsme nesplňovali podmínku zkušeností v oboru, tak asi najmou nějakého místního indiána. Odpoledne jsme dorazili do hlavního města Yukonu, do Whitehorse. V místním íčku na nás dýchla zlatá horečka, vystavovali tam různé nerosty, které zde na Yukonu majít a čestné místo patřilo zlatu. Dokonce tam měli pro motivaci ukázané ty dvě unce zlata, o které soutěžíme ;-) . I zde měli film, tentokrát výhradně o krásách Yukonu a o tom, jak skvělí lidé tu žijí, co všechno se tady dá v přírodě dělat a jak je tady člověk svobodnější než kdekoliv jinde na světě. Bylo to velice působivé. V íčku jsme také potkali vlastně poprvé za naší cestu další Čechy, poznali jsme je podle kostičkovaných kalhot do přírody, které jsou v Čechách velmi populární a jinde na světě je neznají. Lenka a Honza žili v Kanadě asi čtyři roky v Edmontnu, kde Lenka studovala a Honza brigádničil. Teď se chystají zpět do Evropy a právě končí svou poslední Kanadskou dovolenou: na kole dojeli z Inuviku, nejsevernějšího bodu Kanady dostupného po silnici, sem do Whitehorse. Na večer jsme si dali sraz a zašli jsme na yukonské pivo a na popovídání. Chtěli jsme si tam dát také něco k jídlu, ale narozdíl od některých českých hospod, kde vaří jen do deseti, zde vařili až od desáté hodiny. Zašli jsme tedy na hamburgra do McDonalds a pak jsme to šli zakempit do lesa před Whitehorse na místo, které jsme si vytipovali už cestou do města.