Úterý 7. 8. 2012 – Lake Moraine

K snídani byl chleba, který jsme před týdnem kupovali v 50% slevě jako prošlý, ale kupodivu ne a ne zplesnivět. Z čehopak ten chleba asi vyrábí? Asi z mouky a ne ze starého chleba jak je v Čechách poslední dobou zvykem. K chlebu jsme si dali 15x přetavený tavený sýr v pytlíku (to není místní specialita, ale důsledek mikroklimatu v našem autě). Ráno Danča uskutečnila druhý pokus se žádostí o práci. Kancelář sice byla otevřená, ale personalistka tam bude až za dva týdny. Zajímavé, jeden z doporučených způsobů hlášení se na tuto pozici bylo osobně. No nic, životopis si nechali, tak třeba se ozvou. Prý je možné udělat pohovor i přes skype, tak třeba jim pak odněkud z Yukonu zavoláme. Danča se ještě stavila v jobcentru zjišťovat situaci ohledně práce v lyžařských rezortech, Kapy zatím u Timíka doplňoval blog. Kolem půl jedenácté jsme vyrazili na Lake Louise. To je jedno z nejturističtějších míst v NP Banff, jezdí tam plné autobusy Japonců si ho vyfotit, aby měli stejný obrázek, jako byl v katalogu. Minule jsme zjistili, že stačí ujít dva kilometry a koncentrace návštěvníků dost poklesne. Dnes jsme se tady ale zastavili jen kratičce, měli jsme totiž namířeno na krásnější, ale o něco méně navštěvované Lake Moraine.

Zástupy na břehu byly o dost menší a jezero tyrkysovější. Nad ním se tyčila hora Mount Temple (3544 m), na kterou prý se nechá vylézt bez vybavení, pokud tam není sníh. Jenže sníh tam byl a to bychom museli mít cepíny. Na druhé straně jezera vystupovala skála zvaná Babylonská věž (Tower of Babel), což je jedna část hory Babel. I o výstupu na tuto horu jsme uvažovali, četli jsme, že je to poměrně jednoduché, jen se většinu cesty jde po štěrku a suti. Jenže okolo se začaly stahovat mraky a v místním obchodě nám řekli, že se očekávají po zbytek dne bouřky. Lezení v bouřce po mokrém štěrku na skálu nám nepřišlo jako moc dobrý nápad, tak jsme nakonec zvolili nenáročnou vycházku k jezerům Consolation s tím, že kdyžtak cestou zmokneme.

Ze začátku cesty přišlo několik demotivačních a odrazovacích deštíků, které trvaly každý cca 2 minuty a v relativním suchu se daly přečkat pod smrkem. Když počasí vidělo, že nás neodradilo, dalo pokoj a po zbytek dne bylo hezky. U jezera se nám moc líbilo, bylo tam jen pár lidí a obklopovalo ho bludiště velikých balvanů. Určitě bylo hodně hluboké, tyrkysová u břehů rychle přecházela v temně modrou. V pozadí byla mohutná hora s ledovci. Šli jsme se projít (spíš proskákat po balvanech) při břehu k maličkému sněhovému poli, které ještě od zimy nestihlo roztát. Pak jsme se začali šplhat po suti nahoru ke skále. Vypadalo to, že je to kousíček, ale strašně to zkreslovalo, Kapy se teprve za hodinu a půl došplhal na úroveň nejnižší skály. Zhora jsme zahlédli ještě další jezero, které předtím bylo skryté za obzorem. Danča vylezla o něco níže protože Kapy začal šplhat spontánně bez předchozí domluvy a Danča ho dost dlouho vůbec nemohla najít. Nevěděla, kam se v obrovské ploše terénu má dívat. Našla ho až když Kapy začal fotit s bleskem, záblesk foťáku byl dobře vidět. Takže nakonec jsme po štěrku vylezli téměř na úroveň Babylonské věže, užili jsme si nádherná jezírka a náš náhradní výlet jsme si pořádně užili.

Večer jsme uvažovali o kempu, Mel nás totiž varovala, že pokud by nás v národním parku někdo načapal že stanujeme kde nemáme, může nám dát pokutu až 2000$ a to bychom vážně neradi, to bychom museli ukončit výlet. Navíc auto se na prázdném parkovišti špatně schovává. Jenže v kempu měli plno. Ještě jsme uvažovali o přespání v „backcountry“ kempu, což bývá na místech, kam se musí jít od nejbližší silnice minimálně 5 km. Sice se nocleh tam musí rezervovat a zaplatit předem i informačním centru, ale kdyžtak bychom se vymluvili, že v íčku už měli zavřeno. Šli jsme se projít směrem k tomuto spacímu místu, les cestou byl nehostinný a spát by se v něm nedalo. Jenže pak se proti nám vynořila dvojice, které nám oznámila, že se cestou musí brodit řeka. Byli zmáčení téměř po pás. To nás odradilo a tak jsme nakonec strávili noc v autě. K večeři jsme si uvařili houbu s cibulí a těstovinama. Kapymu to moc nechutnalo, tak to Danče zbylo k snídani.