Úterý 14. 8. 2012 – Chetwynd: Sochy vyřezané motorovkou

Ráno nechtělo přestat pršet. Vypracovali jsme bojový plán, jak přemístit stan i jeho vybavení do auta s minimálním zmoknutím.

Když jsme ho provedli téměř do konce, déšť ustal. Vyrazili jsme do městečka Chetwynd, které až donedávna nebylo zajímavé asi ničím, v roce 2005 ale místní obyvatele napadlo uspořádat soutěž ve vyřezávání dřevěných soch motorovou pilou. Výslednými díly vyzdobili město a od té doby soutěž každoročně opakují a ulice jsou tak lemovány desítkami těchto děl. Nejčastějším motivem jsou indiáni, kovbojové a zvířata žijící v Kanadě. Motorovkoví umělci asi mají k dispozici i jemnější stroje než ty na kácení stromů. Sochy byly celkem jemně opracované.

Odpoledne jsme si vyjeli do Tumbler Ridge, což je širší okolí stejnojmenného městečka. Příroda je tady nádherná, hory nejsou tak vysoké, ale jsou tady krásné lesy, jezera, řeky se spoustou vodopádů, našly se zde stopy a kosti dinosaurů a hlavně: turisté tuto oblast zatím moc neobjevili a mají tady kempovací místa zdarma. Protože na příští dva dny hlásí pěkné počasí, rozhodli jsme se udělat si dvoudenní výlet na vodopády Monkman Falls. Za městečkem Thumbler Ridge jsme se napojili na štěrkovou cestu, po které jsme hnali Chroustíka asi 60 km.

Museli jsme jet pomalu, a trochu jsme se báli, že na cestě nechá jedno až dvě kolečka, ale zvládl to na jedničku. Kousek za odbočkou na vodopády Kinuseo Falls se nacházel kamp, který vpadal velice podobně jako dříve popsané „obálkové kempy“, jen místo obálky na peníze tu byly připravené krátké dotazníčky „Jak se Vám u nás líbilo“. V kempu bylo spousta volného místa, vybrali jsme si místečko, u kterého byl i „květník“ na stan. Každé kempovací místo také mělo stoleček, místo na oheň, špalky na sekání dříví. Pak v kempu bylo několik suchých záchodů a pump, bohužel s nepitnou vodou. Hned vedle kempu protékala řeka Murray River. Jediné, co nám chybělo, byla sekyrka na naštípání dříví. Danča si ji došla vypůjčit k sousedům. Byli velice ochotní a navíc nám dali pár velkých špalků a březovou kůru, to se to bude ohníčkovat jedna báseň.

Večeři jsme měli velice americkou: hamburgery grilované na ohni. Sice nebyly tak luxusní jako ty, co jsme grilovali u hodného pána, ale za stejnou cenu nám vydrží na večeři i k snídani. Večer jsme ještě dlouho seděli u ohně a užívali si náš první večerní táborák.