Sobota 4. 8. 2012 – Do hor!

Ráno jsme se sbalili, Wojtek s Maggie nám popřáli šťastnou cestu a vyrazili jsme.

Stavili jsme se v Canadian Tire. Mysleli jsme, že prodávají hlavně náhradní díly do aut, tím to ale jen začíná. Kromě toho, že jsou schopní auto opravit, udělat „technickou“a přidělat klíče, prodávají vybavení pro kutily, zahrádkáře, airsoft, camping, rybaření... Tak jsme kromě náhradních žárovek do aut koupili taky rybářský prut, třeba letos budeme úspěšnější než loni v Norsku a chytneme alespoň jednu rybku ;-) Ještě dlouho jsme se vymotávali z kolon ve městě, ale pak se hory na obzoru začaly přibližovat... a přibližovat... a najednou jsme byli v Canmore, které známe moc dobře z předchozí cesty. Za Canmore už je brána do národního parku. Máme sice koupenou roční vstupenku do parků, ale nějak jsme se zařadili do špatného pruhu popojíždějícího kolem „mýtné brány“. Sluníčko svítilo jako o závod, kolona popojížděla jako šnek a když jsme se konečně dostali za bránu, uslyšeli jsme z motoru bublavý zvuk... Chroust se nám uvařil. No nazdar, na to si budeme muset dávat pozor. Kapy se jakožto řidič cestou asi cítil trošku nevytížený, řadit nemusel, šlapat na plyn taky ne a kroutit volantem stačilo jen minimálně. Danča se těší na řízení, jen netuší, co pak bude doma dělat s „Mařenkou“ s klasickou převodovkou, tu do té doby určitě přestane umět používat. Chroust asi bude muset přeplavat oceán a jet do Čech s námi.

Dorazili jsme do městečka Banff, kde jsme před 4 lety strávili měsíc života. Procházeli jsme si známá místa, cestu při řece, obchůdky, informační centrum, místo za kostelem, kde jsme tenkrát pár nocí stanovali... V národním parku se nesmí kempovat mimo oficiálně vyznačená zpoplatněná kempovací místa, protože ale neradi platíme za přespání ve vlastním stanu, počkali jsme do setmění a pak jsme stan píchli do lesíka kousek za městem.