Pondělí 24. 9. 2012 – Pelly Crossing

V noci pršelo, ale k ránu se počasí umoudřilo. Přesto jsme stan balili mokrý. Vraceli jsme se zpět po Dempster Highway, která byla poměrně rozblácená. Chroustík byl celý umazaný, vůbec zezadu nebylo poznat, jakou má vlastně barvu. Za nánosy bahna nebyla vidět ani světla, ani značky.

Na nejbližší benzínce jsme odmaskovali alespoň espézetku. Vrátili jsme se Dawson City. Vyjeli jsme si na krásnou vyhlídku po Dome Road. Na městečko jsme koukali z výšky asi 500 m, Dawson City i řeku Yukon jsme měli jako na dlani. Po okolních kopích se vinula silnice Top of the World Higway,po které jsme před pár dny přijeli. Také jsme se shora podívali na změněnou krajinu v jeho okolí, těžební stroje na zlato vytvořily z odházené půdy jakési obrovské hady.

Kousek od nás proběhla liška, která hrála všemi barvami, od zrzavé přes šedivou až po bílou. Chtěli jsme ji vyfotit, ale utekla nám. Nad hlavou nám létali obrovští havrani. Tak tady asi vznikla bajka o lišce a havranovi. Ještě jsme si zašli do města na internet. Zjistili jsme, že kvóta na pracovní povolení Profesní rozvoj, o které jsme chtěli v případě nalezení vhodné práce zažádat, byla pro Českou republiku pro letošní rok už vyčerpaná. Získat pracovní povolení jinou cestou je o dost složitější. Zatímco Kapy dopisoval blog, Danča se šla ještě projít po městě.

Některé budovy jsou krásně opravené, některé připomínají minulost a mají ve výkladní skříni historické dokumenty a předměty. Třeba tiskárna ukazuje výtisky novin z doby rozkvětu města, a nebo v oknech márnice jsou různé předměty, ze kterých běhá mráz po zádech. Část domů vypadá, že se v nebližší době sesune k zemi a část již tak zřejmě učinila, v centru je podezřele mnoho volných prostranství. Danča se také snažila najít něco k jídlu a tak zabrousila do místní taverny. Přišla si tam jak v nějakém filmu, putyka byla zakouřená, plná podivných předmětů a ještě podivnějších existencí. Když byla vyzvána zarostlým individuem k tanci, raději pronesla pár vět o silném manželovi a podnik rychle opustila. O Dawson City se říká, že přímo přitahuje zvláštní lidi. Již několik let tu prý žije jeskynní muž Bill, který se kdysi vsadil, že přečká yukonskou zimu v jeskyni a nakonec nezůstalo u jediné zimy. Zdá se, že ho jeskyně už pomalu přestává bavit, prý staví katamarán, se kterým chce po řece Yukon doplavit do moře a poté na řeku Amazonku. S Dawson City jsme se rozloučili obědem v čínské restaurace a pokračovali jsme směrem ke kempu zdarma v Pelly Crossing. Tábořiště bylo pěkné, měli tam i pitnou vodu a spoustu dřeva, rostlo tam hodně šípků, tak jsme si na ohni vařili šípkové čajíčky a pekli brambory. Jedni z našich sousedů tam s obytným vozem zakotvili na šest týdnů, děti mají domácí výuku, takže si asi bydlí, kde je zrovna napadne.