pondělí 17. září 2012

Sobota 8. 9. 2012 – Fairbanks

Když jsme se probudili v autě, ani jsme nemuseli bourat stan, rovnou jsme pokračovali směrem na Fairbanks. Před městem Fairbanks jsme se zastavili v městečku North Pole, což znamená „severní pól“, ač je od severního pólu ještě dost daleko, není ani za polárním kruhem.
Tento neobvyklý název byl vymyšlen jako marketingový tah, zakladatelé městečka doufali, že tam přitáhnou nějakého výrobce hraček, který pak bude na své produkty psát „Made in North Pole“. Žádný takový výrobce se nenašel, ale z města udělali oficiální sídlo Santa Clause, který, jak americké děti věří, žije právě na severním pólu. Celé město je strašně kýčovité, ulice se jmenují Santy, jmelí a dalších vánočních atributů.
Už od dálnice je vidět obří asi 14 metrů vysoká figura obézního děduly v červeném kabátku. V ohradě se pasou sobi a vedle je obchod se suvenýry, kde celoročně vyhrávají koledy, prodávají stromečky, ozdoby, betlémy a především spoustu nesmyslů se Santou. Největším hitem jsou dopisy od Santy, kde popisuje, jak si užívá s paní Santovou vánoční pohodu. Zákazník si takový dopis koupí, napíše adresu nějakého dítka a v prosinci děťátku dorazí dopis s poštovním razítkem „North Pole“. Dále jsme dorazili do města Fairbanks. Zde oficiálně končí Alaska Highway, poslední milník jsme ale nenašli, byl totiž už sto kilometrů před městem. Opět tady měli hned několik íček a najít to pravé nás stálo drobet času i nervů. Na prohlídku města jsme nakonec nějak neměli náladu, spíše jsme se snažili zjistit něco o NP Denali, aktualizovat blog a hlavně dokoupit zásoby a najíst se. V obchoďáku Safeway jsme v koutku s teplým jídlem dlouho hledali nejvýhodnější menu, chudák prodavač nám vše trpělivě vysvětloval. Nakonec jsme se rozhodli pro čínské menu pro dva za dvanáct dolarů. Za tak málo peněz jsme se tady ještě nikdy tolik nepřejedli, ač hrozně vyhládlí, vůbec jsme to nemohli dojíst. Protože nešika Danča na nějakém odpočívadle zapomněla celtu, šla se podívat do Army Shopu, zda by tam nějakou za levný peníz nesehnala. Neměli tam ani jednu. Prodavač nabídl, že má něco podobného doma a večer to přinese do schránky, pokud se nám to bude líbit, necháme mu tam místo ní peníze. Nakonec jsme ale ve městě tak dlouho nezůstali a tak k transakci nedošlo. K večeru jsme odjeli směrem na Národní Park Denali, abychom tam rádo dorazili brzy a měli tak výhodu při rezervaci výletu. Spali jsme v autě v nějakém kempu pro obytné vozy.

Žádné komentáře: