Středa 5. 9. 2012 – Observation Mountain

Asi v devět jsme se vydali na cestu. Brali jsme s sebou jen jednu krosnu a v ní trošku oblečení a nějaké jídlo. Počasí bylo opět krásné jako v propagačním filmu, slunéčko svítilo na modré obloze, zdá se, že tady jinak než hezky snad ani nemají. Jen vítr byl dost studený.

Náš cíl – vrchol hory – jsme měli před sebou od samého začátku, jen jsme podle mapy horu měli napřed trochu obejít údolím potoka Canada Creek, abychom na ní lezli z dostupnější, méně příkré strany. Potok jsme opět museli přebrodit, byl z brodících potoků nejširší, ale našli jsme si opět místo, kde se větvil, a tak nám voda v nejhlubším místě sahala kousek nad kolena. Voda byla ledová, vytékala totiž z ledovce, ale po chvíli chůze se nožky rozehřály. Za zatáčkou jsme po dlouhé době uviděli asi tři mužíky, přišlo nám, že stoupají suchým korytem vymletým asi vodou při jarním tání. Výstup byl docela náročný, lezli jsme po balvanech i drobnější suti, občas přes tuhý sníh, který ještě nestihl rozmrznout.

Byl ale zasypaný kameny a štěrkem, tak ani neklouzal. Asi po třech hodinách výstupu jsme se dostali na svah pokrytý trávou, i když byl prudký a hodně tam foukalo, šlo se lépe. Když byl vrchol na dohled, nechali jsme batoh v trávě a šli nalehko.

Kousek pod vrcholem jsme opět potkali značení, tak nevíme, jestli cesta vedla celou dobu jinudy. Rozhodli jsme se ale vrátit stejnou cestou, tu už máme vyzkoušenou, že je schůdná. Ještě bychom značení zas někde ztratili a pak zůstali někde na skále. A pak jsme stanuli na vrcholu. Bylo tam moc krásně. Asi to byl nejkrásnější výhled, co jsme kdy z nějaké hory měli.

Okolo nás pásmo impozantních vrcholků, nádherné ledovce... No, co vám budeme povídat, podívejte se na autentické vrcholové video (pro video klikněte zde). Na vrchol jsme se dostali dost pozdě, až ve čtyři hodiny odpoledne jsme zahájili sestup.

Museli jsme pospíchat, aby nás cestou nezastihla tma. Dolů po trávě se šlo rychle, jen jsme bohužel příliš brzy sešli do koryta, kde byl sestup o něco náročnější než výstup. Když jsme se dostali zpět k potoku, zjistili jsme, že voda stoupla a zakalila se, asi před den roztál nějaký kus ledovce. Brodili jsme tedy o něco níže, kde byl potok ještě více rozvětvený. Brození tedy bylo docela dlouhé. Kapy si nevybral zrovna nejvhodnější místo a v jednom místě měl vody po pás. Danča brodila za pomoci klacku, aby měla lepší stabilitu. Šla delší, ale ne tak hlubokou cestou. Když se konečně dostala na břeh, našla písečný plácek a v něm začala okolo své brodící hole poskakovat jako nějaký domorodý šaman. Píseček byl relativně teplý a nohy trochu osušil. Tentokrát nám trvalo o něco déle, než se nohy zase chůzí zahřály. Pomalu začalo zapadat slunce, a když jsme došli ke stanu, už byla skoro tma. Ihned po večeři jsme šli chrnět.